Ve středu ráno jsem zjistil, že už mi dochází kontaktní čočky. Dlouho jsem neváhal, šel na e-shop OčníCentrum.eu, se kterým mám jen samé dobré zkušenosti, a vytvořil rychlou objednávku. Obratem mi přišel e-mail s potvrzením a platebními informacemi. V 10 ráno jsem zadal platební příkaz své ZUNO bance, za 2 hodiny mi přišlo potvrzení z e-shopu o úhradě, za 3 hodiny informace o odeslání zásilky, za 5 hodin přišel informační e-mail od České pošty a za 25 hodin od objednání jsem měl balík doma, včetně úhrady klasickým bankovním převodem mezi 2 různými bankami. Perfektní.
Novinky u České pošty jsem už jednou vychválil, tehdy se jednalo o nákup na mnou velmi oblíbeném e-shopu KupKolo.cz. OčníCentrum.eu jsem si také oblíbil, od loňska jsem tam vytvořil 4 objednávky za více než 5 tisíc Kč - nikdy netrvalo zpracování objednávky více než pár hodin, včetně čekání na úhradu. A ty nízké ceny si také zaslouží velkou pochvalu.
Co však už tolik chválit nemohu, je moje banka, která sice provádí převody velmi rychle, ale není to žádná profi banka, jen nezkušený nespolehlivý zelenáč – více v mém článku o zkušenostech se ZUNO bankou.
V nedávných dnech jsem pracoval na přesouvání zajímavých článků z mého prvního blogu, který už delší dobu nebyl dostupný. K většině článků jsem přidal na konec nějaký dodatek, kterým jsem článek "aktualizoval". Na starém blogu bylo celkem 88 příspěvků, přesunul jsem jen 2 tucty.
Tak jsem si stanovil nový osobní rekord v délce jednoho výletu – 118 km z Hajnice do Orlických hor, převýšení 830 m, nastoupáno 2100 m. Mimo to jsem samozřejmě jezdil i po Krkonoších, výškově i délkově to také nebyly nejlehčí trasy.
Nejzajímavější trasy jsem nahrál na GPSies.com, ovšem na příští rok chci najít lepší webovou službu. GPSies má nedostatky co se výpočtu nastoupaných metrů týče – měří pouze rozdíly mezi body a neřeší, co je mezi nimi. Pokud tedy uděláte trasu přes Krkonoše složenou ze tří bodů, výškový profil nebude ani trochu odpovídat realitě. Když to samé uděláte na Cykloserveru, dostanete reálný profil. Další nevýhodou GPSies je mizerná kvalita fotografií a nemožnost přidělení GPS souřadnic (aby byly fotky na správných místech v mapě).
Před 2-3 lety nezůstal jediný můj příspěvek na Facebooku bez povšimnutí. Nejen, že lidé neměli tolik přátel, takže se dalo rychleji zkontrolovat co je nového, ale hlavně tam nebylo tolik spamu. V článku NejlepšíKup.cz aneb další Nebeslev? je o tom zmínka také. V článku Kdo z vás je online? Nikdo! je pak napsáno, jaké neblahé důsledky má klikání na To se mi líbí u spamujících stránek. Jednoduše řečeno - spamy od stránek začnou být nadřazovány statusům vašich přátel a mnozí přátelé se vám díky tomu na zdi už nebudou zobrazovat vůbec.
Ještě před 2 lety marketéři řešili, ve kterou dobu je nejvíce lidí na Facebooku, aby byl jejich status vidět. Dneska už to nemá smysl řešit a je nutné se smířit s tím, že je vše o náhodě. Nejaktivnější uživatelé jsou také členy stovek stránek a v době největší aktivity vidí jen samé nevyžádané odkazy, takže ten váš se mezi nimi zcela jistě velmi rychle ztratí.
Status, který při prvním zveřejnění získá za den 2 lajky, může při zveřejnění druhý den získat lajků 150, i když jeho obsah je stále stejný. Jen musí být zveřejněn v dobu, kdy lidé sedí u Facebooku, ale ostatní stránky (a někteří nudící se přátelé) je nespamují. A to je velmi těžké odhadnout.
Tak jsem se byl včera projet na kole, užít si bláta než bajk umyju. Jedna taková podmáčená stezka vede z Křenova do Libče, takže jsem vyrazil na bunkr Stachelberg. Úžasná projížďka a bláta jsem si užil až až :)
Co mě však na výletě překvapilo, byla červená vlajka a cedule "Zákaz vstupu! Ostrá střelba." Nevěděl jsem, co si o tom myslet. Jel jsem přeci na značené turistické a cyklistické trase, tak jaký zákaz vstupu? A ostrá střelba?! To je docela nebezpečné, tak proč tam nikdo nehlídá? A proč není páskou ohraničen nějaký prostor? To bude asi sranda, děti si zase hrají na vojáky, řekl jsem si.
Výstrahu jsem tedy ignoroval a pokračoval po cestě dál, kde jsem zjistil, že projíždím střelnicí. A skutečně se tam střílelo. Já jel naštěstí ve směru střelby, takže jsem se mohl podívat, jestli někdo nestřílí, a bez obav projet. Z druhé strany by to však bylo o poznání adrenalinovější, jelikož střelba probíhala na létající terče (soudím podle bordelu kolem), což je už dosti nebezpečné.
Takže příště opatrně. Rozum mi nepobírá, že je ta střelnice u 4 značených tras povolená. Nápis "Zákaz vstupu" si totiž může dát kdokoliv kamkoliv, na ten budou lidi kašlat. A hlavně, když na ceduli nebyly žádné další informace. Ani že tam je broková střelnice! Nechápu to.
GPS záznam celé trasy naleznete opět na GPSies.com, včetně malé fotogalerie.
Že každý, kdo má Facebook stránku, se ji snaží propagovat všude možně a dělá tak reklamu Facebooku (díky tomu se tak rychle šíří), na to už jsem si zvykl. To není nic nového. Facebooku jsou plná rádia a televize, všichni šílí a FB má reklamu zdarma. Nebýt trapných firem, ČR tuhle soc. síť ani nezná a měli bychom se fajn.
Firma Logitech už ale překročila hranice - ve streamu Evropy 2 má reklamu, ve které nepropaguje svou oficiální stránku logitech.cz, ale celkem dost krkolomnou adresu facebook.com/logitechczcsk. A to nelze nazvat nijak jinak než fail.
Kam až ta Facebooková blbost dojde? Budou tu jezdit modré firemní náklaďáky s obřím logem Facebooku a textem "Staňte se našimi fanoušky?" Divit se už nebudu ničemu. Ani tomu, že se jim konkurence postará o smazání stránky, začíná to být nový konkurenční trend. Máme se na co těšit.
Nezbývá mi, než jen nevěřícně kroutit hlavou, co se při troše talentu a tréninku dá dokázat. Byly doby, kdy jsem na salto vzad na horském kole koukal jako na zázrak - a dnes ho zvládá každý dirtbiker. Co mě ale v poslední době téměř vyrazilo dech, bylo dvojité salto vpřed! Ano, čtete správně. Neuvěřitelné, že tohle někdo zvládne. Respekt!
A když už se v klipu ukázala motorka a logo Masters Of Dirt, tak přiložím i povedený sestřih z této parádní adrenalinové akce. Povinně zhlédněte!!!
Ano, ke konci videa ten borec otočil kolo o 4x360°! A když to všechno vidím, tak si stále říkám - kdy se nalezne lidská hranice?
Úspěšně jsem ukradl hesla k více než tisícovce facebook účtů. Majitele jsem na jejich problém upozornil a nechal je, ať si hesla změní. Myslel jsem, že tím bude vše ukončeno. Článek o krádeži hesel se ale stal tím nejčtenějším a skoro není dne, kdy by mě někdo nekontaktoval s otázkou, jak zjistit heslo na facebook.
Nejčastějším důvodem touhy po hesle je pomsta, nebo špehování partnera. Ženy se mi snaží vysvětlovat, jak je pro ně to heslo životně důležité. Muži spíše řeší výši finanční odměny.
Jak tedy zjistit Facebook heslo? Hledejte dál. Já skutečně nejsem ten, kdo vám s vaším ubohým problémem bude chtít pomáhat ;-)
Co si budeme povídat - odkazovat je správné a mělo by se tak činit v největší možné míře, je to samotný základ webového protokolu (hypertext - odkazy). A tak není divu, že se ve spoustě článků odkazy objevují. Někteří autoři samozřejmě ze zásady neodkazují, ale o nich psát dnes nebudu.
Na srdci mi leží jiná kategorie - ti, kteří odkaz do článku přidají, ale vůbec je nezajímá, že odkazují jinam nebo že odkaz nefunguje. Text je podtržen nebo obarven, a to jim k radosti zřejmě stačí. Proč si to po sobě kontrolovat?!
Třeba takový článek na MTBs, který obsahuje důležitý, ale nefunkční odkaz - text zhlédlo 862 lidí, já jsem v komentářích dokonce na nefunkčnost odkazu upozornil a výsledek? Žádná reakce. Tak si říkám, jestli tam vůbec ty komentáře čtou, nebo jsou prostě ignoranti. Kromě chybných odkazů mají i nefunkční RSS, a vůbec je to netrápí - ale mě jo, takže opět budu muset mailovat...
A když jsem si tím rozbitým RSS připomněl Vodafone, v posledním článku mají taky nefunkční odkaz. Na rozdíl od MTBs nebyl zkopírován z mailu u Tiscali, ale ze Seznamu. A odkaz nefunguje, ani když se ručně zkopíruje, takže mají dokonce i text odkazu špatně. Autor článku asi fanda do počítačů nebude...
Amatérské chyby, zodpovědnost žádná a ani to nejsou schopni dodatečně opravit. A dokud o nich nikdo nepíše a "nepomlouvá" je, tak to vlastně ničemu nevadí, že? Prosím, zamyslete se nad mizerností vaší práce... děkuji.
Věk:
